Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

banner

NOVINKY

arr3Vánoce 2018Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás včas informovat o Vánoční provozní době prodejny krmiv a... arr3PROVOZNÍ DOBA PRODEJNYPondělí: 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00 Úterý: 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00 Středa: 9:00 - 12:00,... arr3ZAPŮJČENÍ ŠKUBAČKY 300 Kč / denNabízíme zapůjčení bubnové škubačky pro škubání veškeré hrabavé drůbeže, kachen a hus. Půjčení... arr3CHYTRÁ DESINFEKCEChytrá desinfekce   Na náš email dostáváme velice často otázky, od chovatelů nejen křepelek, ale i...

KONTAKTY

Badych prodejna krmiv a chovatelských potřeb
Příčná 1886/9
792 01 Bruntál
tel: +420 776 049 499
napište nám
Provozní doba: Pondělí - Pátek
9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 157,00 Kč
do košíku:

O CHOVU JAPONSKÝCH KŘEPELEK
OBSAH:

1. VĚDĚLI JSTE, ŽE....

2. MANIPULACE A USTÁJENÍ

3. VÝŽIVA A KRMENÍ

4. NEMOCI A LÉČBA

5. LÍHNUTÍ A ODCHOV

6. ROZPOZNÁNÍ POHLAVÍ

7. VEJCE A MASO

8. NAŠE CHOVNÁ STANICE

9. ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELÉ

VĚDĚLI JSTE ŽE...

Křepelka je poměrně plachý, nevýrazně zbarvený druh, který se řadí do třídy ptáků, řádu hrabavých, podřádu kurů, čeledi bažantovitých, podčeledi koroptve, rodu křepelka. Ve volné přírodě se křepelka původně vyskytla v Asii - Mongolsko, Rusko, Korea a Čína, většinou zimovala v Indii, Thajsku a na Barmě. Postupně se její výskyt ale rozšířil po celém světě.

Hnízdila v travnatých porostech a na polích, zahlédnout ji však bylo prakticky nemožné. Díky lovu, kultivacím polí a plošným vypalováním trávníků se jejich výskyt snížil na kritickou hranici. Křepelka je chráněným druhem a jejich lov ve volné přírodě je v ČR zakázán. Pokud o lov křepelky stojíte, doporučujeme si zajet do ciziny (např. Anglie), kde se nachází celá řada křepelčích farem, které pořádají lovy nejen na křepelky.

Japonské Křepelky jsou známé ve dvou typech nosný typ a masný typ faraon, nejčastěji se vyskytují křepelky divoce zbarvené, ale můžete narazit i na křepelky různých barevných rázů.

Křepelka Japonská pochází původem z Číny, ale k vyšlechtění došlo v Japonsku (masné křepelky faraon vznikaly v USA), původně byly křepelky chovány pro zpěv samečků křepelek. Následně došlo k prošlechtění a cca ve 20. století se křepelky začaly chovat na maso a vejce.  Bohužel šlechtěním samičky přestaly zasedat na vejce, mají tedy potlačenou kvokavost a dají se rozmnožit pouze umělým líhnutím.

Křepelka se dožívá tří let, pohlavně dospělá je již v 6 týdnech, v případě, že křepelky krmíte kvalitním a plnohodnotným krmivem snáší vejce každý den rok v kuse a po roce snůška klesá.

Nosné křepelky snesou průměrně 300 ks vajec o hmotnosti cca 13 g, samičky v dospělosti váží okolo 260g, samečci 220g.

Masné křepelky snesou průměrně 200 ks vajec o hmotnosti 16 g, samičky v dospělosti váží okolo 370g, samečci 200g.

Hodnota vajec je poměrně vysoká, obsahují 74,6% vody, 13,1% bílkovin, 11,2% tuku, aminokyseliny, metionin, tryptofan, leucin a fenylalanin, z minerálních látek především vápník, fosfor a železo. Obsahují i vitamíny A,B1,B2 a kyselinu nikotinovou. Poměr bílku a žloutku je 65 : 35. Uvádí se příznivý účinek křepelčích vajecna lidské zdraví, používají se při podpůrné léčbě některých nemocí. Doba varu je 80 vteřin až 1,5 minut.

Křepelčí vajička mají silnější podskořápkové blány, proto se syrová rozbíjejí pomocí nůžek na křepelčí vejce – naleznete v našem eshopu.

Japonské křepelky jsou ideální pro chovatele, kteří chtějí na malém prostoru chovat velmi klidnou drůbež. Křepelky jsou poměrně tiché na rozdíl od ostatní drůbeže například kachen, hus, nebo slepic. Křepelky nevydávají výhružné zvuky, spíše se jejich volání podobá voláním divokých ptáků. Křepelka je nenáročná na chov. Je malá, nezabere tedy moc místa, konzumuje relativně málo krmiva – poměr mezi spotřebou krmiva, nosností a masa jednoznačně dokazuje, že je velmi výhodná na chov. Má rychlejší metabolizmus a je tedy schopná adapovat se prakticky na jakékoliv prostředí. Je méně náchylná na klasická onemocnění na rozdíl od slepic nebo krůt...

MANIPULACE A USTÁJENÍ

S křepelkami je nutné zacházet velmi opatrně, jsou velmi plaché a křehké. Když se vyplaší, vylétávají nahoru a může dojít ke zranění. Snažte se zamezit jakýmkoliv stresovým okolnostem jako je například myš v krmítku. Když potřebujeme křepelky pochytat, například kvůli přemístění, přistupujeme k nim velmi pomalu a křepelky chytáme rukou jen shora, umístíme na dlaň a jemně přidržujeme křídla.

Dospělé křepelky je vhodné chovat v klecích na roštu, drobní chovatelé často křepelky chovají ve voliérách nebo v králíkárně. V našem chovu preferujeme chov v klecích na roštech (chovatelskou klec pro křepelky naleznete v našem Eshopu), chov v kleci je prakticky nenáročný, trus propadává roštem na trusník, který jednoduše vytáhnete a trus vysypete (křepelčí trus je velmi výborné hnojivo na zahrádce), krmítko je umístěno z venku klece, tím pádem nedochází ke znečištění krmiva trusem, nebo ke zbytečným ztrátám krmiva při vyhrabávání, napáječka je také umístěna zvenčí klece, takže taktéž nedochází ke znečistění vody, napáječka lze různě napojovat na více chovatelských klecí na jeden zdroj vody. Rošt v kleci na naklopený, takže vejce se skutálejí do žlábku.

Chovatelé, kteří se rozhodnou křepelky chovat právě ve voliérách či v králíkárně musí počítat s tím, že je potřeba podestýlku například z hoblin často vyměňovat, aby měli křepelky sucho a čisto. Vejce budou křepelky snášet všude možně a budou znečištěna trusem. Navíc se křepelkám při chovu na podestýlce tvoří na nohách tvrdé kuličky z trusu, které je potřeba odmáčet a odstraňovat – kuličky z trusu jsou zdrojem bakterií a vzniká tedy větší pravděpodobnost nákazy chorob a úhynu křepelek.

Nezapomeňte chovatelské zařízení pravidelně desinfikovat – v našem chovu je používána chytrá desinfekce Chirox – naleznete v našem eshopu.

Křepelky se jako ostatní drůbež rády popelí, postačí umístit do chovatelské klece či voliéry misku s pískem, popelem, nebo hlínou.

Důležitým faktorem pro úspěšný chov křepelek je prostor, kde je chovatelská klec umístěna. Aby křepelky snášely vejce, potřebují stálou teplotu alespoň 18 – 24 °C, prostor by měl být prosvětlený a chráněn před průvanem. Ustájení křepelek v nevhodných podmínkách jako je chladnější místnost, tma a průvan způsobuje pelichání, křepelky snášejí menší vejce anebo snůšku úplně přeruší. Pokud máme křepelky ve venkovních prostorech a teplota klesne pod 18°C je dobré křepelky přemístit do vnitřních prostor (chlívek, stodola, zahradní domek, garáž…). Křepelky v nižších teplotách přežijí, pokud mají sucho a nejsou v průvanu, ale nebudou snášet vejce a musíme počítat s vyšší spotřebou krmiva. Ustájení a výživa křepelek nemá vliv jen na produkci vajec, ale také na oplození vajec a životaschopnost vylíhlých kuřátek.

Pokud jsme rozhodnuti chovat křepelky pouze na vejce pro vlastní spotřebu a nechceme vejce využívat i k líhnutí kuřátek křepelek není nutné mít v chovu kohoutka. Pokud naopak chceme líhnout, chováme křepelky v poměru 4-5 samiček na 1 samečka. Je dobré chovné hejno křepelek pořídit naráz a později už nepřidávat další křepelky. Křepelky mají tendenci šikanovat nové ,,cizí´´ jedince a v podstatě není pomoci.

VÝŽIVA A KRMENÍ

Základem úspěšného chovu křepelek je vhodná krmná směs určená přímo pro křepelky. Není vhodné křepelky krmit krmnou směsí pro nosnice. Křepelka není slepice! Směs pro nosnice neobsahuje dostačující množství všech živit, které křepelky potřebují.

Pokud si chceme krmnou směs namíchat sami je potřeba pamatovat na dostatečný zdroj bílkovin, ten získáme například ze šrotovaného hrachu, vojtěškové moučky, kyšky.

Nezapomeňte, že křepelkám se produkcí vajec z organizmu vyčerpávají nejen bílkoviny, ale také minerály a další důležité složky, které je třeba doplnit krmnou dávkou.

Krmnou směs pro křepelky ověřenou ve vlastním chovu naleznete na našem eshopu. Křepelkám je dále potřeba doplňovat vápník, ten doplníme buď drcenými skořápkami, nebo křepelkám do krmné dávky přidáme grit z drcených lastur, který taktéž naleznete v našem eshopu.

Chovatelé často kladou otázky, zda mohou křepelkám ještě nějak ,,přilepšit´´. Křepelky zbožňují zelené a hmyz – ke krmné dávce přidejte například listy pampelišek, nebo vaječnou směs se hmyzem z našeho eshopu.

 

Spotřeba krmiva se počítá na cca 0,7 Kg za měsíc na 1 kus dospělé křepelky v nosné fázi při vhodných podmínkách a s vhodou krmnou směsí pro křepelky.

NEMOCI A LÉČBA

Ačkoliv mohou trpět běžnými ptačími nemocemi, jsou poměrně odolné.

Krvácející zranění: Okamžitě poraněnou křepelku oddělte od ostatních – v křepelkách se probouzí kanibalismus, jakmile vidí krev a zraněného jedince by uklovaly. Ránu nechte zacelit a po té křepelku velmi opatrně vraťte zpátky do hejna, je potřeba ještě nějakou dobu hlídat zda hejno křepelku zpátky přijalo. Pokud se tak nestane a uvidíte, že na křepelku ostatní útočí, všechny křepelky přemístěte z chovatelské klece, klec vydesinfikujte a vraťte celé hejno zpátky. Opět sledujte.

Fraktury: Nohu ošetříme ránu a zafixujte. Dáme na zlomenou nohu dlahu a připevníme s náplastí. Křídlo ošetříme ránu a potom zavážeme konce křídel, aby nevisela. Přetrvávají problémy nadále, je potřeba zásah zvěrolékaře, který provede amputaci křídla. Křepelka by měla být osamocena nejlépe po celou dobu léčby cca 15 dní.

Prochladnutí: Prochladnou-li křepelky, měli bychom je dát pod infrazářič s teplotou kolem 40 °C. Do vody přidáme vitamíny a křepelku léčíme. Příznaky jsou zježení a uchýlení do rohu výběhu.

Úpal: Křepelky mohou dostat úpal, jsou li na otevřeném slunci. Pro tyto případy bychom měly vytvořit stín nebo nějaký úkryt, kde se mohou křepelky před sluncem schovat. Jako prevenci můžeme lehce postříkat vodou.

Průjem a zácpa: Dostanou li křepelky průjem, nejlepší pomocník je mák, který jim nasypeme do krmiva. Nepřijímá-li křepelka potravu, nakapeme ji do zobáku olivový olej nebo můžeme použít i rostlinný, pokud ani tohle nepomůže, vyhledáme pomoc veterináře.

Křeče při snášce: Postihuje velmi mladé jedince při náhlé ochlazení vzduchu, nachlazení, nadměrné-zdeformované vejce nebo vejce s měkkou skořápkou. Příznaky – křepelka je neklidná, ježí peří, řitní otvor otírá o podlahu, břicho má spuštěné. Když křepelku vezmeme do ruky, snadno je nahmatatelné vajíčko. Potřebuje okamžité zakročení. Léčení – v takovém případě je nejlepší nakapat rostlinný olej do kloaky křepelky a uložit ji na teplé místo (pod infrazářič), kde je 40 °C. Ve většině případů to pomůže. Když to nepomůže, vyhledejte zkušeného chovatele, nebo zvěrolékaře, který opatrným masírováním vypomůže vajíčku ven. Tento způsob je velmi nebezpečný, neboť při rozbití vajíčka způsobuje úhyn křepelky.

LÍHNUTÍ A ODCHOV

Jak bylo již zmíněno, kvokavost u křepelek je zcela potlačena a jedinou cestou k rozmožení křepelek je umělé líhnutí. Do líhně je vhodné vkládat vejce od křepelek starých 2-8 měsíců. Křepelky se líhnou 16-17 den, někdy se stane, že se ještě 18 den objeví nějaké to kuřátko.

Oplozenost křepelčích vajec bývá poměrně vysoká 70 - 75%.

Vejce před nasazením do líhně nechte je vždy nejdříve alespoň 24 hodin v lísce odpočívat – v poloze ostrým koncem dolů. Vejce, která prošla přepravou, mají většinou nižší líhnivost, především díky otřesům a vibracím, náhlým změnám teploty, nedostatku čerstvého vzduchu, apod.

Nenasazujte do líhně špinavá vejce. Během líhnutí se v líhni udržuje teplo a vlhko – ideální podmínky pro rozvoj škodlivých mikroorganismů, které mohou zahubit zárodek. Vejce můžeme nasucho očistit houbičkou, případně je omýt ve vodě.

Po každém líhnutí doporučujeme vydesinfikovat líheň chytrou desinfekcí Chirox – naleznete v našem eshopu.

Pokud máte automatickou líheň, řiďte se návodem k ní přiloženým. V případě, že používáte líheň bez automatického naklápění  vajec, je potřeba vejce naklápět ručně. Teplotu v líhni máme nastavenou na 37,5 stupňů, den před líhnutím teplotu snižujeme  o 1 stupeň. Vlhkost udržujeme 50-60%, 1-2 dny před líhnutím, zvyšujeme vlhkost na 80% a vypínáme naklápění. Máme dobrou zkušenost i s vlhčením vajec během líhnutí pomocí rozprašovače. Tyto informace jsou z vlastních zkušeností s naší líhní! Vždy se řiďte návodem přiloženým k Vaší líhni!

Kuřátka křepelek po vylíhnutí necháváme ,,oschnout´´ v líhni, po té malé křepelky přemístíme do předem nachystané a vyhřáté chovné bedny - těsně před líhnutí chystáme prostor k odchování křepelek. Používáme dřevěné bedny (dřevo krásně drží teplo), které vždy před novou várkou vylíhlých křepelek desinfikujeme desinfekcí Chirox, na podlahu v prvních dnech dáváme noviny, které každý den měníme, aby měla kuřátka sucho. Nad bednu umísťujeme dva infrazářiče, jeden s infračervenou žárovkou a druhou s klasickou úspornou bílou žárovkou a udržujeme teplotu přibližně 35-37°C. Také se nám osvědčily umělé kvočny (výhřevné desky) – nejsou ale zdrojem světla je tedy přesto potřeba pořídit i infrazářič s žárovkou. Vodu křepelkám podáváme v napáječce 0,9l a krmnou směs pro kuřata i vaječnou směs v tubusovém krmítku na 1 Kg – naleznete v našem eshopu. Vlivem tepla se v napáječce mohou tvořit plísně proto napáječku každý den vymýváme a do vody přidáváme Forticoat(naleznete v našem eshopu). Nepodávejte kuřátkům úplně studenou vodu. V dalších dnech postupně snižujeme teplotu (první týden života 35-37°C, druhý týden 32-30°C, třetí týden 27-25°C, starší 22-20°C) Na konci prvního týdne života přidáváme podestýlku z hoblin, není vhodné používat jemné materiály jako je prachovitý písek nebo jemné piliny, křepelky mají tendenci zobat a jestliže si podestýlkou nacpou vole, uhynou. Z našich zkušeností víme, že malé křepelky, které teplo vyžadují, je potřeba i ochlazovat. Nezapomeňte, že křepelky sami vytvářejí teplo a k úhynu může docházet i díky přehřátí – křepelky stojí a jsou malátné. Pokud je teplo soustředěné jen na jedno místo (například při použití právě žárovky) křepelky toto místo vyhledají, mačkají se, skáčou přes sebe a ušlapou se. Tak dochází k zbytečnému úhynu.

Velikost odchovny se u nosných křepelek orientačně počítá ve stáří do 14 dnů 28 cm2 na kus, 14-28 dnů 56 cm2 na kus, 28-42 dnů 84 cm2 na kus, v dospělosti 100 cm2 na kus. U masných křepelek cca o 70% víc.

Do chovných klecí křepelky přemísťujeme ve stáří 4-5 týdnů.

ROZPOZNÁNÍ POHLAVÍ

Křepelka Japonská je pohlavně dospělá už v 6 týdnech života. Vejce začíná snášet okolo 50 dne života. Živá hmotnost samečků je o něco nižší než u samiček. Podle toho je ale jejich rozdělení velmi nepřesné. U jednodenních kuřat se ve velkochovech může aplikovat japonská kloakální metoda. U divoce zbarvených křepelek a jim příbuzných rázů můžeme kohoutky od slepiček odlišit po přepeření podle zbarvení peří na prsou, u slepiček jsou prsa tečkovaná. První peří mají obě pohlaví stejné. Pohlaví křepelek dále zjistíme prohlídkou, když dosáhnou pohlavní dospělosti, zvedneme křepelku a jemně zatlačíme na kloaku - u kohoutků se objeví bílý výron spermatu.

Je dobré kohoutky okroužkovat barevným kroužkem.

Rozpoznání pohlaví podle zbarvení:

Slepička

Kohoutek

VEJCE A MASO

Křepelčí Vejce

Je sice malinké, ale jeho nutriční hodnota dosahuje až 155 Kcal což je pouhá polovina nutriční hodnoty vejce slepičího (zhruba 3 křepelčí vejce odpovídají jednomu slepičímu). Navíc ještě obsahuje hořčík, fosfor, selen, železo a měď, také vysoce hodnotné bílkoviny, sacharidy a mnohé další účinné látky příznivě působící na léčbu ekzémů, astmatu, poruch zažívacího traktu a výrazným způsobem posilují imunitu.

Denní konzumace křepelčích vajec se doporučuje lidem, kteří trpí kardiovaskulární chorobou, sportovcům, dětem a těhotným ženám.

Křepelčí vejce obsahují vitamín D, který stimuluje vstřebávání vápníku a fosforu v těle a příznivě tak působí na kosti a zuby. Vitamín D zlepšuje stav buněk nervové soustavy a přispívá k regeneraci tkání, jako je kůže, vlasy a nehty. Déčko má také antioxidační účinky.

Přítomnost selenu zajišťuje posílení ochrany proti kardiovaskulárním onemocněním a zároveň stimulovat imunitní systém. Selen zpomaluje proces stárnutí buněk a má preventivní onkologické vlastnosti.

Železo podporuje obnovu krevních buněk a zlepšuje schopnost učit se. Zabraňuje stavům únavy či anémie a spolu s jódem podporují funkce štítné žlázy.

Křepelčí vejce obsahují 73, 5 % vody a tím i napomáhají k celkové hydrataci těla.

Každé vejce má velmi silnou podskořápkovou blanku. Tato blanka zabraňuje vstupu vzduchu či bakteriím a tím výrazně snižuje riziko nákazy salmonelózou. Při rozbíjení vajec je doporučujeme spíše „řezat či sekat“. Zamezíte tím vniknutí malý částí skořápky dovnitř.

Skořápky křepelčího vejce nevyhazujte!! Jsou velmi kvalitním zdrojem lehkovstřebatelného vápníku. Rozdrcené skořápky se mohou přidávat do jakéhokoliv jídla a zajistit tak tělu přirozený zdroj kalcia. Ženy trpící osteoporózou mohou tímto způsobem doplnit svou léčbu bez obav z předávkování kalciem. Přebytečný vápník totiž tělo snadno vyloučí.

Nutriční informace (1 křepelčí vejce)

Energie: 155,00 Kcal

Draslík: 132,00 mg

Vitamín A: 90,00 µg

Proteiny: 13,05 g

Fosfor: 226,00 mg

Vitamín  B1: 0,43 mg

Hydráty: 0,41 g

Vláknina: 0,00 g

Vitamín  B2: 0,79 mg

Voda: 75,30 g

Tuk: 11,20 g

Vitamín   B3: 3,53 mg

Vápník: 64,00 mg

Cholesterol 844,00 mg

Vitamín  B6: 0,15 mg

Železo: 3,65 mg

Vitamín  B9: 66,00 µg

Jód: 13,00 µg

Vitamín  B12: 1,58 µg

Magnesium: 13,00 mg

Vitamín  C: 0,00 mg

Zinek: 1,47 mg

Vitamín  D: 5,07 µg

Selen: 32,00 µg

Vitamín  E: 0,74 µg

Sodík: 141,00 mg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tepelné zpracování

Co se týče zpracování vajec tepelnou úpravou, mám pouze zprostředkované informace. Látky obsažené ve vejci by měly být zachovány, protože se nejedná o vitamíny podléhající ztrátě tepelnou úpravou.

 

Vejce se dají konzumovat stejným způsobem jako vejce slepičí (tepelně nebo za studena). S tím rozdílem, že křepelčí skořápky jsou konzumovatelné, rozdrťte je a získáte bohatý příjem lehce vstřebatelného vápníku.

Křepelčí maso

Křepelčí maso je masem velmi málo kalorickým. Díky velmi malému procentu tuku nezvyšuje cholesterol v krvi. Obsahuje:

  • Vitamíny skupiny B, z nichž nejdůležitější jsou:

- B2 neboli riboflavin. Riboflavin je rozpustný ve vodě a v těle se neukládá, tzn. že ho neustále musíme doplňovat. Vyskytuje se ve vejcích, mléce či v játrech. Pomáhá nám dobře vidět, jeho nedostatek způsobuje vznik šedého zákalu. Riboflavin je také důležitý pro dobrý stav kůže, funkce srdce a má vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin. Jeho nedostatek se může projevit jako ústní koutek, pálení rtů, záněty dásní, pálení očí, záněty spojivek

- B6 neboli pyridoxin, ten je také rozpustný ve vodě a účinkuje jako tzv.koenzym. Jiným dobrým zdrojem pyridoxinu jsou kvasnice, játra , banány, oříšky a celozrnné obiloviny. Obsah pyridoxinu v potravinách klesá jejich varem. Je důležitý při rozkladu a zužitkování bílkovin, cukrů a tuků z potravy, je důležitý v procesech přeměny zásobních cukrů v játrech a svalech na energii. Působí preventivně proti nervovým onemocněním, zlepšuje náladu u depresivních stavů, má také vliv na kvalitu kůže a významnou úlohu hraje také v tvorbě červených krvinek a protilátek. Pyridoxin se zúčastňuje odstraňování nadbytku estrogenu z těla a pomáhá tak při premenstruačním syndromu a dokonce snižuje i ranní nevolnosti u těhotných žen. Při jeho nedostatku dochází k celkové slabosti a podrážení, k zánětům ústní dutiny, ke křečím a ke kožním projevům jako je suchost a podrážděnost.

  • draslík, sodík, magnesium, železo, …

Energie: 155,00 Kcal Draslík: 132,00 mg Vitamín A: 90,00 µg

Proteiny: 13,05 g Fosfor: 226,00 mg Vitamín B1: 0,43 mg

Hydráty: 0,41 g Vláknina: 0,00 g Vitamín B2: 0,79 mg

Voda: 75,30 g Tuk: 11,20 g Vitamín B3: 3,53 mg

Vápník: 64,00 mg Cholesterol 844,00 mg Vitamín B6: 0,15 mg

Železo: 3,65 mg Vitamín B9: 66,00 µg

Jód: 13,00 µg Vitamín B12: 1,58 µg

Magnesium: 13,00 mg Vitamín C: 0,00 mg

Zinek: 1,47 mg Vitamín D: 5,07 µg

Selen: 32,00 µg Vitamín E: 0,74 µg

Sodík: 141,00 mg

 

Vzhledem k vysokému procentu proteinů je křepelčí maso vhodné zejména pro vývoj svalů. Proto je tedy velmi vhodné pro aktivní lidi, sportovce a pro děti.

NAŠE CHOVNÁ STANICE, JAK TO VŠECHNO ZAČALO...

Křepelky jsme začali chovat v roce 2012, z počátku jsme toho o křepelkách moc nevěděli, a tak jsme se učili metodou „pokus omyl“.  Začínali jsme s pár křepelkami, které pokrývaly rodinnou spotřebu vajec a masa. Obojí nás velmi nadchlo, sousedé a známí začali projevovat zájem a tak poptávka po vejcích a mase rychle rostla. Bylo zřejmé, že musíme chov rozšířit.

Pustili jsme se proto do líhnutí. Začátky byly krušné, protože se nám nedařilo. I když se na první pohled může zdát, že líhnutí je jednoduchý proces, při kterém vložíte oplozené vejce do líhně a za 15-17 dnů Vám vyskáčou malé křepelky, není tomu tak. Každá líheň má svá specifika, a je třeba neustále zkoušet, co ano a co ne. Díky internetu a neustálým konzultacím s jinými chovateli jsme tomu postupně přišli na kloub a dnes už líhneme bez větších obtíží. Oplozená vejce dodáváme po celé republice a máme velmi dobrou líhnivost.

Existuje celá řada webů poskytujících informace o chovu křepelky japonské a o konzumaci  a výhodách křepelčích vajec a masa. Také náš web Vám tyto informace nabízí. Zdůrazňujeme, že my vycházíme z našich vlastních zkušeností. Můžeme Vám zaručit, že naše křepelky v sobě nemají žádné antibiotika ani éčka. Křepelky krmíme kvalitním krmivem, takže jsou z nich zdraví a plodní jedinci. V současnosti máme v průměru 80% úspěšnost při líhnutí oplozených vajec, tzn., že ze 100 oplozených vajec vylíhneme 80 jedinců, ze kterých nám uhyne nanejvýš 10-15 kuřátek. Navíc jsme živým důkazem toho, že křepelčí vejce a maso jsou malým zázrakem. Vědomí, že pouhých 10 křepelek poskytne denně vejce k vynikající snídani naší rodině, nás utvrzuje v tom, že naše rozhodnutí pro křepelky japonské byl skvělým krokem vpřed a vřele ho doporučujeme všem novým zájemcům o chov tohoto drobného ptáčka.

 

I když je chov křepelek japonských ve světě oblíbený a dosti hojný, u nás v ČR toho o tomto druhu víme pořád velmi málo. Mnoho lidí zastává názor, že křepelčí vejce jsou příliš malé a že nestojí za to je loupat. Křepelka samotná se nám zdá malinká a vykuchat ji, je pro nás zbytečně moc práce. A proto tedy většina lidí o chovu křepelek japonských neuvažuje. Pravdou ovšem je, že loupání křepelčích vajec je otázkou zručnosti, a že vysoké nutriční hodnoty masa nám tu práci mnohonásobně zaplatí. Navíc, křepelčí vejce a maso patří k delikatesám kuchyně. Byť je ptáčkem malým, křepelka japonská nám může nabídnout mnoho: v šesti týdnech svého života je už pohlavně dospělá, a každý den Vám snese minimálně jedno vejce. Na sklonku nosného života Vám navíc poskytne své výživné a jemné maso. K dalším výhodám chovu křepelky japonské patří i její nenáročnost na místo. Její chov je možný dokonce i ve městech.

 

Naučili jsme se nikomu nevnucovat výhody konzumace křepelčích vajec či masa. Necháváme na každém, ať si zhodnotí sám, zda je lepší nakupovat maso a vejce v marketech či přímo od malých chovatelů. Faktem ale je, že potraviny, které nabízí dnešní trh, nám nedávají to, co by měly, a proto se nemůžeme divit, když naše tělo nefunguje, tak jak bychom si představovali. Doufáme tedy, že naše stránky Vám poskytnou všechny potřebné informace o chovu křepelky japonské a že se neomezíte pouze na koupi vajec v obchodních řetězcích, ale že se připojíte k nám chovatelům a rozšíříte tak obecné povědomí o výhodách konzumace křepelčích vajec a masa. :)

ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELÉ

Připravujeme :)

ZDROJ

Zdroje: Text byl napsán z největší části z vlastních zkušeností, obecné informace byli čerpány z knihy ,,Drůbež na vašem dvoře´´ Iveta Prombergová nakladatelství Brázda, s.r.o. Braunerova 4, 180 00 Praha 8, kniha vydána v roce 2012 a z knihy ,,Chov drůbeže´´ Glenn Drowns, z anglického originálu přeložila Eva Horová, v ČR vydala Euromedia group. k.s. - Knižní klub, Nádražní 32, 150 00 Praha 5 v roce 2014